Počáteční trápení, co jsem měla s Lucinkou, která 10 dní odmítala veškeré jídlo, mi chovatelka paní Andrea bohatě vykompenzovala tím, že mi darovala Lucinky mámu, peterbaldku Junior Golyshock Sultan Chan, alias Šántí. Jela jsem si pro ni v prosinci 2009.
Šántí se povahou peterbaldům trochu vymykala, byla poněkud nedůvěřivá, což není vůbec peterbaldí vlastnost. A praštěná. Jinak než "blbka" jsem jí neřekla. Já jsem si ale její důvěru naštěstí získala. A ona se mi odměnila tím, že se z ní stala úžasná mazlivka a přítulka, a navíc mi splnila můj veliký sen - darovala mi nádherné nahaté peterbaldí kotě, které "babička" Jana pojmenovala jménem Bivoj. A posléze mi splnila i druhý sen o bílém peterbaldovi - když porodila bílou Evitu. Hned jak jsem ji vzala do ruky, tak jsem věděla, že je MOJE a že ji nikomu nedám. Stejně jako o Bivoje. A jak mezi Bivojem a mnou, tak i mezi Evitou a mnou je zvláštní pouto, které se špatně popisuje, to se musí zažít. Někdo má to štěstí, že se mu to s nějakým zvířecím kamarádem prostě přihodí. Mně se to stalo vícekrát. Takže těch milovánků mám povícero...
V průběhu březosti se Šántí chodívá ke mně do postele vydatně mazlit. Stala se z ní príma kočička, vůči cizím sice trochu ostražitější, ale k domácím je velice mazlivá a milá. Já jí můžu dělat cokoliv, protože mi uvěřila a ví, že jsem jí nikdy neublížila. A že pokud jí něco dělám, co jí není dvakrát příjemné, tak jí tím pomůžu. Mám ráda její horké tělo přitisknuté k mému, když mi skočí do postele pomazlit se na dobrou noc a ráno zase přivítat se mnou nový den. Snese ode mne hodně pevné objetí, až se divím, že jí to nevadí. Nevadí. Věří mi.
Čím je u nás Šántí delší dobu, tím víc se srovnává a je z ní úžasná kočička. Už se nebojí ani cizích lidí. Když někdo přijde, neutíká, dokonce se nechá pohladit. Mám z ní doopravdy velikou radost.
A je to skvělá matka. Když kotě pískne, hned letí zkontrolovat, co se děje, jestli mu někdo neubližuje. Je ochotná kojit i pětiměsíční koťata, neodhání je. Jsou v té době pomalu větší než máma, takže to je podívaná...
Když byl Bivoj malý, tak se jednou kočkoval s tátou, a ten ho nějak víc stisknul, takže klouček vypískl. A Šántí okamžitě naběhla, Baldíkovi napráskala co se do něj vešlo. Jejímu synkovi nikdo ubližovat nebude, ani jeho otec ne! Této scénky jsem byla svědkem 2x. Svoje děti si umí nejen chránit, ale i řádně vychovávat. Leckterá lidská matka by si z ní mohla vzít příklad. A jak si s nimi hraje! Je prostě úžasná.
Jsem za ni Andree nesmírně vděčná.
